Někteří konzervativnější investoři zvolili již známe produkty jako jsou spořící účty, termínované vklady nebo stavební spoření. Ty více odvážnější a averznější vůči riziku si zvolili možnost investování do cenných papírů. Tímto druhem investice rozumíme nejen samotné investování do akcií a dluhopisů, ale také investice do podílových fondů, které se staly velice oblíbenými právě díky své dostupnosti a možnosti nechávat své úspory pasivně zhodnocovat. Avšak i příjmy z těchto druhů investic je nutné v určitých případech zdanit. U cenných papírů také může nastat situace, že se k němu váže právo na obdržení podílu na zisku dané společnosti neboli dividendu. U tohoto druhu příjmu je důležité rozlišovat, kde má daný výplatce sídlo. Jinými slovy, zda se jedná o společnost se sídlem v zahraničí nebo v České republice. Posledním druhem investice, které si zde rozebereme, je investice do nákupu obchodního podílu, který není představován cenným papírem.

Příjem z pronájmu nemovitého majetku

Jako první si rozebereme příjem z pronájmu nemovitého majetku. Jak u fyzické, tak i u právnické osoby se jedná o zdanitelný příjem, který není od daně osvobozen. Jedinou možnou situací může být, že fyzická osoba neuvede příjem z pronájmu do svého daňového přiznání, pokud dle § 38g zákona o dani z příjmu ¹ má buď pouze zdanitelné příjmy v daném zdaňovacím období nepřesahující 50 000 Kč nebo pokud má zaměstnání, tak příjmy z podnikání, pronájmu, kapitálové příjmy a ostatní příjmy nepřesahují v úhrnu částku 20 000 Kč za rok. Jelikož se jedná o opravdu nízké částky, není možné mluvit o nějakém typu osvobození. Toto omezení u právnické osoby nenalezneme.

Základ daně tedy tvoří příjmy mínus výdaje. U právnických osob je toto poměrně jednoduché, jelikož výdaje u právnické osoby mohou být pouze ty dle účetnictví, tedy ve skutečně výši. Tyto výdaje může uplatnit také fyzická osoba, která oproti právnické osobě nemusí vést účetnictví. Dané výdaje jsou poté zaznamenány v tzv. daňové evidenci. Pro obě osoby platí, že tvrzené výdaje musí být schopni prokázat. K danému prokázání může sloužit faktura, smlouva či nějaká jiná forma dokumentace. U fyzické osoby je možnost se této evidenční povinnosti vyhnout a to tím, že využije tzv. paušální výdaje. Jejich výše je zákonem o dani z příjmu omezena. Maximálně je možné si uplatnit výdaje ve výši 30 % ze zdanitelných příjmů, jejichž výše nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

V případě, že má poplatník nemovitost v zahraničí, podléhá daný příjem zdanění v tomto státě a následně v České republice, jelikož platí pravidlo, že rezident zdaňuje ve státě rezidenství své celosvětové příjmy. Díky mezinárodním smlouvám o zamezení dvojího zdanění je možné vyjmout zahraniční příjmy ze základu daně nebo zaplacené daně v zahraničí započíst vůči té české. To, jaký druh metody zamezení dvojího zdanění se uplatní záleží na znění dané smlouvy. Je tedy vždy nutné se seznámit se zněním smlouvy uzavřené se státem, ze kterého Vám plynou příjmy z pronájmu. Při využití základního balíčku nebudete tuto povinnost řešit, jelikož při zadání státu se automaticky načte správná metoda.

Úroky ze spořícího účtu, termínovaného vkladu a stavebního spoření

Nejkonzervativnějším druhem investice je bezpochyby spořící účet, termínovaný vklad nebo stavební spoření. V tomto případě se investor rozhodl vsadit na nízké riziko a zaručený výnos. Příjem z těchto

instrumentů je poté předmětem srážkové daně. Tuto daň má povinnost srazit a odvést instituce, která tento produkt nabízí. Žádné administrativní kroky zde pro příjemce těchto příjmů již nejsou, a tudíž čisté příjmy obdržené na účet se do daňového přiznání neuvádějí.

Výjimku ovšem tvoří úrok z podnikatelského účtu. V takovém případě se jedná o zdanitelný příjem, který má poplatník povinnost uvést do svého daňového přiznání do § 8 a zdanit.

Zdanění příjmu z prodeje cenných papírů

Velmi rozšířeným typem investice je nákup cenných papírů. U tohoto druhu investice je stěžejní rozlišit, zda daný příjem plyne fyzické nebo právnické osobě. Za cenné papíry se v tomto ohledu berou nejen akcie, ale také velmi rozšířené podílové listy a dluhopisy, na které se také uplatní níže popsaná pravidla.

Fyzické osoby

Jakmile fyzická osoba učiní nákup cenného papíru (akcie, podílové listy, ETF), počíná jí běžet tzv. časový test. Jedinou výjimkou, kdy tento test neběží, je v okamžiku, kdy je cenný papír nabyt podnikatelem a ten ho poté zahrne do svého obchodního majetku. Jinými slovy ho uvede v daňové evidenci nebo o něm účtuje. V takovém případě, žádné osvobození nenastane, ani po splnění časového testu. Ten počíná běžet od okamžiku, kdy bude tento cenný papír vyjmut z obchodního majetku. Lhůta vlastnictví, která je rozhodná pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů, činí 3 roky. Tato lhůta je zkrácena o lhůtu, kdy byla ve vlastnictví zůstavitele, je-li tento cenný papír nabyt děděním v linii přímé.

Druhou možností pro osvobození příjmu z prodeje cenného papíru nastává v situaci, kdy úhrn celkových příjmů z prodeje nepřesáhne 100 000 Kč za rok. Zde je nutné upozornit, že se nejedná o zisk, ale o celkový obrat. To znamená, že i v případě, kdy poplatník učiní ztrátový prodej, ale příjem z tohoto prodeje je vyšší jak 100 000 Kč, musí tento příjem uvést ve svém daňovém přiznání.

Tento druh příjmu se zdaňuje podle § 10 zákona o dani z příjmu. Do přílohy č. 2 se uvede celkový příjem a vůči němu náležité výdaje. Mezi výdaje, které lze uplatnit se řadí:

• nabývací cena cenného papíru,
• náklad na vedení investičního účtu (poplatky poskytovateli, poplatky při realizaci transakce),
• náklad na investiční radu v podobě zaplacené konzultace s investičním odborníkem.

Ztráta z prodeje cenných papírů není započitatelná vůči ostatním příjmům. To znamená, že pokud poplatník zaznamenává výdaje vyšší než příjmy, uvede do daňového přiznání pouze výdaje do výše příjmů. I v tomto případě je zahraniční příjem závislý na smlouvě o zamezení dvojího zdanění. A daň zaplacená v zahraničí se buď započte, nebo se vyjme příjem dosažený v zahraničí ze základu daně. I v tomto případě je možné využít základní balíček, který Vám s danou skutečností pomůže.

Důležité je mít na paměti, že v prvé řadě je vždy posuzováno pravidlo hodnotové a až poté se bere v potaz časový test. Tudíž pokud klient prodal v období cenné papíry za 150 000 Kč, přičemž příjem 90 000 Kč splnil časový test a 60 000 Kč nesplnil, je nutno podat daňové přiznání. V něm však bude uveden jen příjem z prodeje v objemu 60 000 Kč, proti kterému bude moci být uplatněn náklad popsaný výše.

Právnické osoby

Prodej cenných papírů může být osvobozeným příjmem i u právnických osob. Toto osvobození je definované v § 19 odst. 1) písm. ze) bod. 2. Následné podmínky, které musí poplatník splnit, jsou definovány v odstavcích níže. Pokud se budeme bavit o českých společnostech, pak jedna z podmínek je automaticky splněna. Ta nám říká, že společnost ať už mateřská či dceřiná, musí mít formu uvedenou

ve Finančním zpravodaji uveřejněného Ministerstvem financí. ² Následnou podmínkou je povinnost držet alespoň 10 % podíl na základním kapitálu nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě. Poslední podmínka je spíše formální a to ta, že dané osvobození může uplatnit pouze jejich skutečný příjemce. Tudíž pokud se bude jednat o zprostředkovaný prodej, není to osvobozeným příjmem. Pokud právnická osoba splňuje výše definované podmínky, pak je příjem z prodeje tohoto cenného papíru osvobozen.

Výše definované podmínky platí i pro právnické osoby, které mají sídlo ve státě Evropské unie, Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu a mají právní formu definovanou ve Finančním zpravodaji. Pro právnické osoby se sídlem mimo EU, ČR a uvedené státy je podmínka osvobození zpřísněna. Platí opět na příjem z prodeje podílu a musí se jednat o právnickou osobu, která sídlí ve státě, který má uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s ČR, má právní formu srovnatelnou s charakteristikou české s.r.o., a.s. nebo družstva, jedná se o vztah mateřské a dceřiné společnosti s držbou podílu přesahujících 10 % po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě a právnická osoba podléhá dani z příjmu právnických osob se sazbou nejméně 12 %. Po splnění těchto podmínek je příjem z cenného papíru, který představuje podíl na společnosti, osvobozen.

Dividendy

Další velmi rozšířenou skupinou příjmů z investic jsou dividendy. Pozor, že i v případě ETF a podílových fondů, kde jsou obchodované dividendové fondy, tento příjem z dividendy je zdanitelným příjmem, který musí být za určitých pravidel zohledněn v daňovém přiznání. V českém zákoně o daně z příjmů je tento pojem přeložen jako podíl na zisku. Může plynout jak z cenného papíru, tak i z obchodního podílu. I zde dochází k rozdělení posouzení pro zdanění u fyzické a právnické osoby.

Fyzické osoby

Fyzické osoby mají povinnost vždy zdanit příjem z dividend (podíl na zisku). V tomto případě zde neexistuje žádné osvobození. Avšak v mnoha případech tento příjem nebude figurovat v daňovém přiznání fyzické osoby.

Pokud plyne dividenda z české společnosti, bude tento příjem zdaněn u výplatce dividendy. Společnost vyplácející dividendu má povinnost srazit 15 % srážkovou daň a odvést ji z hodnoty dividendy (podílu na zisku). Fyzická osoba jako příjemce poté dostane čistý příjem na účet a nebude muset již tento příjem nikde vykazovat, jelikož aktem sražení byla splněna daňová povinnost.

Jistá odlišnost nastává v případě dividendy vyplácené ze zahraničí. V takovém případě také dojde ke sražení srážkové daně podle pravidel státu, ve kterém má vyplácející společnost sídlo. Tento příjem má však fyzická osoba povinnost uvést ve svém daňovém přiznání v hrubé výši. Tedy uvede se zde příjem obdržený na účet včetně daně sražené. Tento postup je definován v § 8 zákona o dani z příjmů. Zde nám dává zákon dvě možnosti, jak tento příjem vykázat v daňovém přiznání:

1. První variantou je klasické uvedení tohoto příjmu v daňovém přiznání a uplatnění buď metody zápočtu nebo vynětí dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění pro posouzení, co se zahraniční daní. Tato varianta je však nežádoucí v momentě, kdy se celkové příjmy (tedy z dividend plus ostatní příjmy poplatníka) pohybují v milionech korun. Jelikož tento příjem nám zvedne všeobecný základ daně a je dost pravděpodobné, že se na část základu daně poplatníka uplatní progresivní daň ve výši 23 % a tím se velmi značně zvýší daňová povinnost. Této variantě je možné se vyhnout uplatněním druhé varianty.
2. Pro příjem v podobě dividend (podílu na zisku) ze zahraničí nám dává zákon možnost tento příjem uvést v tzv. samostatném základu daně dle § 16a. Postup pro zdanění bude obdobný

jako ve variantě první, ale daný příjem nám již nevstoupí do všeobecného základu daně. U této varianty je nevýhodou, že si poplatník nemůže uplatnit základní slevu na dani a ani jiné benefity, jako jsou odečitatelné položky od základu daně. Druhá varianta je tedy nevýhodná pro příjmy, které se pohybují v nižších částkách.

Právnické osoby

U právnických osob je tento druh příjmů možné osvobodit dle § 19 odst. 1 písm. ze) bod. 1. Podmínky pro osvobození jsou stejné jako u osvobozeného příjmu z prodeje cenného papíru. Opět musí být splněná podmínka držby alespoň 10 % podílu na základním kapitálu po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě. Příjemce musí být konečným a skutečným vlastníkem. V případě přeshraničního vztahu musí obě společnosti splňovat podmínku právní formy dle předpisů EU a České republiky. Po splnění těchto podmínek je příjem z podílu na zisku osvobozen i ze zahraničních společností. Pro společnosti mimo EU, Norsko, Lichtenštejnsko nebo Island platí zpřísněné podmínky definované v části u příjmu z prodeje cenných papírů. Toto osvobození se také uplatní u společností se sídlem v České republice. Pozor na příjem v podobě úroku z držených dluhopisů. Osvobození tohoto příjmu se řídí § 19 odst. 1 písm. zn).

Zdanění příjmu z prodeje obchodního podílu

Příjem z prodeje obchodního podílu je další formou, jak obdržet příjmy z investic, které podléhají zdanění. V této části se nebudeme více zabývat příjmem právnické osobě, jelikož osvobozený příjem z prodeje obchodního podílu se řídí stejnými pravidly, která jsou popsané v odstavci věnovaného zdanění příjmu z cenných papírů.

Fyzické osoby

Příjem z prodeje obchodního podílu drženého fyzickou osobu se řídí ustanovením § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z příjmů. Toto ustanovení udává pravidlo držby obchodního podílu nejméně po dobu 5 let. I v tomto případě je daná lhůta zkrácena o dobu, po kterou měl daný obchodní podíl ve vlastnictví zůstavitel, který byl nabyt děděním od zůstavitele, který byl v linii přímé. Daný časový test se opět nepočítá, pokud byl tento obchodní podíl vložen do obchodního majetku podnikající fyzické osoby. Daná lhůta se začíná počítat až od okamžiku vyvedení daného podílu z obchodního majetku. Hranice 100 000 Kč příjmu se zde nepoužije. Pokud tedy poplatník nesplní časový test a prodá obchodní podíl v úhrnné částce méně jak 100 000 Kč, stále má povinnost tento příjem uvést do daňového přiznání a zisk zdanit.

Závěrem

Zdanění investic je velice komplexní téma. Pokud se jedná o všeobecné instrumenty, je možné se v této problematice vyznat a uplatnit všeobecná pravidla. Pro investování skrze určité platformy je důležité myslet na to, že ke zdanění dochází i v případě, kdy žádné peníze na svůj účet neobdržíte. V takovém případě má poskytovatel této platformy za úkol Vám dodat informace, kdy jste povinni uvést úplatný příjem do daňového přiznání. Pro investování přes brokery je vždy důležité si na konci roku opatřit přehled Vašich investic, který představuje rozhodný podklad pro Vaše daňové přiznání. Velkou skupinou, kterou jsme si v tomto článku nepředstavili jsou kryptoměny. Tento druh investic je rozšířeným způsobem především v posledních několika letech a zdanění příjmů z těchto aktiv není záhodné podceňovat.

Cílem tohoto článku určitě nebylo obsáhnout veškeré druhy investic. Existuje jich celá řada jako např. P2P investice, opční programy a obchodování s finančními deriváty, které se musí posuzovat samostatně. V těchto případech je velice důležité určit o jaký druh investice se jedná a podle toho se poté rozhodnout, jak bude zdaněno. Mým doporučením na závěr je zdanění investic nepodceňovat, jelikož i tento fakt hraje podstatnou roli při rozhodování, zda daná investice je zajímavá nebo ne. Proto

je velmi výhodné se před jakýmkoli větším záměrem poradit nejen s investičním, ale také i daňovým odborníkem, abyste měli ucelenější pohled na výnosnost daného záměru.

1. Zákon č. 586/1992 České národní rady o daních z příjmů, část čtvrtá, § 38g ↩︎
2. Seznam právních norem. Ministerstvo financí. [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné z: https://wwwinfo.mfcr.cz/ares/aresPrFor.html.cz ↩︎